Působí na 3. lékařské fakultě UK od roku 1993. V současné době zastává pozici vedoucí Oddělení lékařské psychologie, vyučuje psychiatrii a lékařskou psychologii a vede kurzy v rámci celoživotního specializačního vzdělávání.
Lucie Bankovská Motlová vystudovala 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Absolvovala postgraduální studium psychiatrie na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové a dvouletý vzdělávací program na University of California Berkeley, USA. Získala specializace v oborech psychiatrie a systematická psychoterapie. Publikovala desítky odborných článků v českém i zahraničním tisku. Je autorkou monografií Schizofrenie (neurobiologie, klinický obraz, terapie), Citový mozek (obě spolu s Františkem Koukolíkem) a Schizofrenie, jak předejít relapsu, aneb terapie pro 21. století (spolu s Filipem Španielem). Je spoluautorkou a odbornou garantkou programů oceněných Vondráčkovou cenou: PREDUKA (Preventivně edukační program proti relapsu psychózy; 2007), ITAREPS (Program prevence relapsu schizofrenie s pomocí informačních technologií; 2008), Program pro dobré zdraví (2009) a Kuchařka pro nemocné psychózou a KOUZLA (Koučováním za lepší adherenci; 2010). Opakovaně se umístila na předních místech ankety o nejoblíbenějšího pedagoga 4. ročníku magisterského studia a získala 4x Syllabovu křídu. Předmětem klinického i výzkumného zájmu Lucie Bankovské Motlové jsou rodinné psychoedukační programy a destigmatizace duševně nemocných.
Od roku 2016 vyučuje lékařskou psychologii na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Ve fakultní nemocnici Královské Vinohrady se na Oddělení klinické psychologie věnuje neuropsychologické diagnostice osob s roztroušenou sklerózou. V Národním ústavu duševního zdraví v Klecanech působí na pozici výzkumníka-juniora.
Miloslava Raisová vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy a SZZK ukončila dva obory: dvouoborovou psychologii (Pedagogika a Psychologie) a jednooborovou psychologii se specializací na Klinickou psychologii. Absolvovala postgraduální studium klinické psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, které ukončila obhajobou disertační práce na téma: Odolnost vůči zátěži a rozvoj syndromu burnout u zdravotních sester. Ve své profesní dráze se dlouhodobě věnovala neuropsychologické diagnostice u pacientů s Alzheimerovou nemocí v ambulantní poradně pro poruchy paměti na Neurologické klinice FN Královské Vinohrady Praha. Od roku 2012 byla spoluřešitelkou neuropsychologického grantu MZ IGA ("Krátké kognitivní testy a dotazníky k časné a kvalitní diagnostice Alzheimerovy nemoci") za FN KV Praha a působila jako odborný spolupracovník i v dalších grantových projektech. Kromě klinických zkušeností z neuropsychologie má zkušenosti i v dalších oblastech psychologické diagnostiky jak dospělé tak i dětské populace. Pracovala například na dětském psychiatrickém oddělení VFN Praha, v oblasti dopravní psychologie u soukromé dopravní firmy, v oblasti personalistiky a lidských zdrojů, kde se věnovala výběru vhodných kandidátů na určité profese a v soukromé ambulanci. Je členkou několika odborných společností: Neuropsychiatrické fórum o. s. (NPF), Českomoravská psychologická společnost (ČMPS), Česká neuropsychologická společnost o. s. (CENES), Česká společnost pro trénování paměti a mozkový jogging (ČSTPMJ) a spoluautorkou několika odborných publikací. Poslední publikace vydána na podzim roku 2015, kde je spoluautorkou, je zaměřená na oblast diagnostiky u pacientů s Alzheimerovou nemocí („Testy a dotazníky pro vyšetřování kognitivních funkcí, nálady a soběstačnosti“).
V rámci lékařské psychologie na 3. lékařské fakultě vyučuje témata paliativní péče a sdělování špatných zpráv. Je ředitelem Centra paliativní péče (paliativnicentrum.cz), které se věnuje rozvoji tohoto oboru skrze výzkumné a vzdělávací projekty a jako psycholog pracuje na oddělení paliativní péče ve Fakultní Thomayerově nemocnici. Vystudoval psychologii a sociální práci na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Doktorát získal na lékařské fakultě Lancaster University v Anglii jako stipendista Marie Curie Actions a poté absolvoval postdoktorskou stáž v rámci Fulbright Schuman stipendia na Icahn School of Medicine at Mount Sinai v New Yorku. Absolvoval výcviky v dětské paliativní péči (dětský hospic Plamienok), telefonické krizové intervenci (o. s. Rafae) a komplexní výcvik v gestalt psychoterapii (institut Dialog). V letech 2017-2023 byl vědeckým sekretářem České společnosti paliativní medicíny a od roku 2019 je členem výboru Evropské asociace paliativní péče. Výzkumně se věnuje tématům prognostického uvědomování, naděje a komunikace s pacienty v závěru života.
Více na:
Karolína Vlčková (dříve Horáková) vystudovala psychologii a sociální práci na FF UK v Praze a doktorát z lékařské psychologie na 1.LF UK. Od roku 2014 působila jako výzkumný asistent pro Národní ústav duševního zdraví (dříve Psychiatrické centrum Praha) na projektech, které se týkaly standardizace neuropsychologických metod, dále se věnovala diagnostice kognitivních poruch u seniorů a lingvistickým fenoménům u seniorů s kognitivní poruchou. V současné době pracuje jako výzkumný pracovník v Centru paliativní péče se zaměřením na paliativní péči, komunikaci, psychologickou péči o umírající pacienty a duševní zdraví zdravotníků. Věnuje se také metodologii a využití dotazníků, do českého prostředí adaptovala dotazník IPOS a IPOS-r a dotazník na morální zranění u zdravotníků. Působí rovněž jako psycholog na Oddělení paliativní péče ve Fakultní Thomayerově nemocnici.
MUDr. Adam Houska vyučuje v rámci lékařské psychologie na 3. Lékařské fakultě témata paliativní péče a komunikace závažných zpráv. Pracuje jako vedoucí lékař Podpůrného a paliativního týmu FNKV a výzkumný pracovník Centra paliativní péče.
Adam Houska je absolventem 3. lékařské fakulty. Pracoval na Interní klinice Ústřední vojenské nemocnice, v ordinaci praktického lékaře ve Slaném a jako kmenový lékař mobilního hospicu Cesta domů. Získal specializovanou způsobilost ve všeobecném praktickém lékařství a v paliativní medicíně. V rámci doktorského studia lékařské psychologie na 1. Lékařské fakultě UK se věnuje problematice autonomie pacientů v závěru života. V Centru paliativní péče se podílí zejména na výzkumných a vzdělávacích aktivitách.
Michaela Viktorinová vystudovala psychologii na FF UK v Praze a postgraduální MSc program zaměřený na neurovědy a psychoanalytickou teorii na University College London-Anna Freud Centre v Londýně. Od r. 2012 pracuje v Národním ústavu duševního zdraví (dříve Psychiatrické centrum Praha) jako psycholog a výzkumný pracovník, v r. 2017 vykonala atestaci v oboru Klinická psychologie. V NUDZ se aktuálně podílí na výzkumných projektech zaměřených na možnosti využití psychedelik v léčbě duševních poruch a dokončuje doktorské studium na 3. LF UK v programu Neurovědy. Je absolventkou sebezkušenostního výcviku v integrativní psychoterapii (Skálův institut), krizové intervenci (Remedium), kandidátkou České společnosti pro psychoanalytickou psychoterapii a zajímá se o propojení neurověd s psychoterapií. V soukromé praxi poskytuje psychologické poradenství převážně dospívajícím klientům.
Barbora Mechúrová se na 3. lékařské fakultě podílí na praktické výuce psychiatrie a v rámci lékařské psychologie vyučuje témata trauma a stres a základy psychoterapie. Od roku 2020 je zapsána ve specializačním vzdělávání oboru psychiatrie a v současné době působí na pozici sekundárního lékaře v Psychiatrické nemocnici Bohnice.
Barbora je absolventkou 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, od roku 2022 studuje doktorské studium v oboru Lékařská psychologie a psychopatologie na 1. lékařské fakultě UK. Ve svém doktorském projektu se zaměřuje na problematiku vztahu mezi lékaři a pacienty, budování vzájemné důvěry a mapování úrovně komunikační dovednosti lékařů. Je zakladatelkou neziskové organizace MedicRise z.s., věnuje se lektorské činnosti a podílí se na organizaci vzdělávacích aktivit pro zdravotníky. Od roku 2022 je frekventantkou sebezkušenostního psychoterapeutického výcviku v Gestalt psychoterapii.
Sára Víchová vystudovala 3. LF UK, v současné době se připravuje na atestaci z Všeobecného praktického lékařství. Od nástupu do zdravotnictví se věnuje paliativní péči - pracuje v mobilním hospici Cesta domů a v České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP.
Je absolventkou kurzu komunikace závažných zpráv ESPERO a ESPERO+. Na oddělení lékařské psychologie se v současnosti věnuje výzkumu vztahu naděje a prognostického uvědomování u pacientů s pokročilým onemocněním.
Miroslava Janoušková je socioložka, která se dlouhodobě věnuje výzkumu sociálních aspektů duševního zdraví a psychiatrické péče. Vystudovala sociální práci a sociologii na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, kde získala doktorát v oboru sociologie. V letech 2015-2017 vedla pracovní skupinu Výzkumu a prevence stigmatizace v Národním ústavu duševního zdraví, kde též koordinovala reformní projekt Destigmatizace. Podílela se na evaluaci a realizaci destigmatizačních aktivit pro různé cílové skupiny. V současnosti působí na lékařských fakultách Univerzity Karlovy, kde se věnuje rozličným tématům jako je zvládání stresu u zdravotníků nebo vnímání naděje v závěru života. Mezi oblasti jejího zájmu patří kvalitativní metodologické přístupy, mindfulness a skauting.
Jan Švancara je vzděláním politolog a sociolog, praxí datový analytik. Zabývá se zejména analýzami v oblasti zdravotnictví. Na Masarykově univerzitě zpracovával data kohortových studií, pro ÚZIS stavěl Národní datovou základnu paliativní péče a dnes primárně pečuje o data Masarykova onkologického ústavu v Brně. Na 3. LF pracuje jako statistik na výzkumných projektech oddělení lékařské psychologie.
3. lékařská fakulta
Univerzita Karlova
Ruská 87, 100 00 Praha 10
tel.: +420 267 102 111
IČO: 00216208, DIČ: CZ00216208
Další kontakty a bankovní spojení
