Dne 6. 1. 2017 se od 14:00 koná na 3. lékařské fakultě Den otevřených dveří. Zájemci o studium získají užitečné informace o studiu, setkají s našimi studentya kantory, prohlédnout si různá pracoviště Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Provedeme Vás naší fakultou a odpovíme na všechny Vaše dotazy.
Postřehy ze dne otevřených dveří
Diana Rochovanská
studentka všeobecného lékařství, dobrovolnice na DOD 2017
Článek z VNR 1/2017
V pátek 6. ledna se na naší fakultě konal Den otevřených dveří – DOD 2017. Organizovalo ho studijní oddělení a studentský spolek TRIMED, konkrétně David Lauer, Petr Michenka a Jiří Novotný. Oficiální začátek akce byl naplánován na druhou hodinu odpolední, ale vestibul fakulty se dychtivými zájemci o studium začal plnit již mnohem dříve. Všude byly vidět hloučky studentů zvědavě se rozhlížejících po jejich možná budoucí alma mater. Postávali tu i rodiče s ratolestmi třímajícími propagační letáčky a rozhlížejícími se po okolí s nadějí, že odchytí některého ze studentů ve žlutém tričku a zahrnou ho dotazy ohledně přijímacího řízení, modulové formy kurikula a spokojenosti se studentským životem.
Stejně jako loni byl připraven pestrý program v jednotlivých učebnách a posluchárnách. Ve dvě hodiny zahájil hlavní program v Syllabově posluchárně František Šalanda se svým saxofonem. Po úvodním slovu děkana Michala Anděla informoval o možnostech studia proděkan David Marx. O možnostech seberealizace ve studentském spolku TRIMED a mezinárodní organizaci sdružující mediky IFMSA promluvil David Megvinet. Následovala novinka letošního roku – přednáška nanečisto v podání doktora Trnky. V Burianově posluchárně si zase přišli na své uchazeči o bakalářské programy. Hlavního slova se ujala doktorka Hana Svobodová.
Ti, kteří přišli, měli možnost podívat se také na některé kliniky – konkrétně na gynekologicko-porodnickou, II. interní kliniku a oftalmologii. Doprovázeli je ochotní studenti naší fakulty vyzbrojení velkými transparenty, aby se návštěvníci nemuseli motat v rozlehlém areálu nemocnice a stihli se včas vrátit na další doprovodný program. Ten byl nachystán ve druhém, třetím a čtvrtém patře. Budoucí studenti si mohli vyzkoušet první pomoc při modelové situaci, chirurgické šití pod odborným dohledem nebo píchnout injekci na modelu v učebně ošetřovatelství. Před každou učebnou pak stáli studenti ve žlutých tričkách ochotní poskytnout informace z první ruky – většinu z nich totiž tvořili prváci, kteří měli ještě v živé paměti přijímací řízení, i začátky na vysoké škole, a mohli tak předat své zážitky a zkušenosti.
Já sama jsem stála před učebnou s anatomickým programem, kterou samozřejmě chtěli vidět všichni. Před dveřmi se kupily davy a nebylo v mých silách si povykládat s jednotlivými zájemci zvlášť – buď se zdráhali na něco zeptat, nebo se jich na mě nahrnulo naopak moc. Snažila jsem se tedy nahlas přede všemi shrnout jednotlivé poznatky z uplynulého roku – příprava na přijímací řízení i jeho samotný průběh, výhody a nevýhody modulového systému výuky a velké možnosti mimoškolních aktivit v TRIMEDu a IFMSA. Takto jsem to opakovala s každou skupinkou nově příchozích, samozřejmě s prostorem na dotazy. Čím více se blížil konec, tím větší vznikal prostor ke komunikaci s jednotlivci – většina již úvodní povídání absolvovala někde jinde a měli tak konkrétní dotazy podle toho, co je zajímalo. Zvláště frekventovaný dotaz se týkal zkušeností s jiným systémem výuky a s fakultou obecně. Na to jsem mohla s úsměvem odpovědět jediné: „Je pět hodin v pátek odpoledne a já dobrovolně trčím ve škole, abych předala své zkušenosti budoucím studentům. Kdybych nebyla spokojená, nedělala bych to. A co může být pro fakultu lepší vizitkou než spokojení studenti?“
