Výsledky výzkumu Mgr. Miloše Mauera "Vztah k tělu".
Výzkum proběhl na jaře 2009.
Komentář, statistika
Vážení studenti,
v příloze je uveden dotazník měřící vztah k vašemu tělu. Tento dotazník používám pouze na třetí lékařské fakultě k podpoře diskuse o některých problémech a pro vaše sebepoznání, pokud bude dost času, mohl by být v budoucnu více rozpracován a použit u širší populace.
U každé otázky jsou zobrazeny procentuálně odpovědi rozdělené na muže a ženy, zajímavá zjištění jsou zdůrazněna zelenou barvou.
Maximální počet bodů za dotazník byl 113
Nejvyšší dosažený počet bodů byl 108, nejnižší 41, průměrná hodnota byla 79 bodů, u mužů 80 bodů, u žen 78, rozdíl tedy není podstatný. Nemám srovnání s jinou populací, avšak je patrné, že průměr je poměrně vysoko, celkově tedy výsledek není špatný.
Ukázalo se, že studenti odpovídající „ano“ na otázku 47, a studenti odpovídající „negativní“ na otázku 54, mají průměrně menší celkový součet bodů než studenti, kteří odpovídali přesně opačně (a tudíž za tyto otázky dostali po dvou bodech), tento vztah je nejsilnější zejména u žen, jejichž celkový počet byl vyšší než mužů (70/34).
Statistika je provedena pouze pro české studenty, vzorek zahraničních studentů byl poměrně malý (celkem 30 studentů), průměrný počet bodů je u nich 84, jedná se však o určitý sociologický a psychologický výběr lidí, kteří se rozhodli studovat v zahraničí, takže výsledky nelze jednoduše srovnávat.
V dotazníku jsou některé otázky zdůrazněny, zejména jsou zajímavé a poměrně pesimistické výsledky týkající se otázek na vyčerpanost, nestíhání jídla, negativní emoce při nefungování některých tělesných procesů, nepříjemné pocity z vlastní nahoty v šatně nebo před partnerem (více u žen) – pacienti v nemocnicích jsou právě ve své nahotě často vystaveni okolí, lze si tedy asi lépe představit, co mohou cítit.
Mělo by platit, že čím více bodů, tím lepší vztah ke svému tělu. Předpokládám, že vztah ke svému tělu znamená lepší důvěru v sebe a tím pádem i ke svému okolí, schopnost radovat se ze života atd.. Pokud chápeme tělo jako živý a inteligentní organismus, který není pouhým kusem hmoty, nebo pouhým opakem duše, ale je s duší zvláštním způsobem propojen, mělo by to přinést také více etického cítění, hodně etických problémů je způsobeno přístupem k tělu právě jako kusu hmoty, nebo věci, se kterou lze manipulovat jak se nám zlíbí.
Výsledky jsou trochu relativní v tom smyslu, že lidé se sklonem k narcismu, tj. zjednodušeně k přehnanému sebevědomí a lidé kteří se „mají dobře“, mohou skórovat také více, oproti tomu lidé, kteří zažili v poslední době nebo i dříve závažný stres, ať již psychický nebo fyzický, mohou skórovat méně. Každý stres se zobrazuje jak na duši, tak na těle, a na vztahu ke svému tělu a potažmo k sobě jako takovému. Kvalitativně je pak rozdíl mezi člověkem, který skóruje více, avšak nemá na čem stavět a první větší stres nezvládne, nebo člověkem, který se k pozitivnímu vztahu ke svému tělu propracoval po někdy útrpných zkušenostech, a tento vztah pak stojí na pevnějších základech. To však může trvat mnoho let.
Teoreticky čerpám z psychoterapeutického směru s názvem Bioenergetika a Biosyntéza v rámci takzvané „Na tělo orientované psychoterapie“, více na www.biosynteza.cz
