Zeptali jsme se v novoroční anketě

Anketa

V letošní tradiční novoroční anketě Zdravotnických novin jsme dali prostor členům nově ustavené redakční rady – předním osobnostem české medicíny i farmakologie, kteří kromě obrovského přínosu svým oborům mají v mnoha případech zásluhu i o formování a výchovu současných mladých lékařů, jejichž úroveň bude definovat kvalitu našeho zdravotnictví v následujících dekádách.

Doc. MUDr. Monika Arenbergerová, Ph. D., Dermatovenerologická klinika 3. LF UK a FNKV

1. Za největší výhody českého zdravotnictví považuji všeobecnou dostupnost, bezplatnost a evropskou kvalitu. Propojení těchto tří výhod je zároveň i nevýhodou z hlediska dlouhodobé udržitelnosti takto nastaveného systému. Je třeba hledat stále se zmenšující rezervy, zajistit vícezdrojové financování a více zapojit pacienta do zdravotního systému – a pokud už ne ekonomicky, tak alespoň informačně s ohledem na druh a možnosti čerpání zdravotní péče.

2. Úroveň vzdělání mladých lékařů je i přes stále se měnící vzdělávací proces ještě pořád vysoká. To je na jedné straně výhoda, ale na druhé straně je zájem o české lékaře v zahraničí velký. Pregraduální vzdělávání se zaměřuje více a více na praktickou a problémově orientovanou výuku podobným způsobem, který už řadu let provádíme na 3. lékařské fakultě UK. Takový způsob podle našich průzkumů mnohem lépe připraví uchazeče na reálný výkon povolání lékaře. Možná by nebylo špatné zvážit zařazení kompletní praktické výuky do 6. ročníku magisterského kurikula, což by mohlo i do určité míry zkrátit délku popromočního vzdělávání, po kterém se v poslední době volá.

3. Vláda by měla rozpracovat konkrétní kroky, které by ve svém důsledku motivovaly lékaře a další zdravotnické pracovníky, aby zůstali a nadále pracovali v České republice, resp. aby se domů po zahraničních stážích opět vraceli. Hlavním mottem by mělo být, aby se český pacient v české ordinaci domluvil s lékařem ve svém rodném jazyce.

4. Už od malička jsem toužila po zaměstnání, které představuje kontakt s lidmi s možností jim pomáhat s jejich problémy. Při výběru povolání z toho medicína vyšla jako nejpřirozenější řešení. Je pravda, že občas přijde pacient, jehož jednání by mě chtělo přesvědčit o tom, že můj entuziasmus nebyl správný, ale naštěstí se jedná o výjimky. Dokonce i v dermatoonkologii v posledních letech dramaticky vzrůstají možnosti, jak účinně pomáhat pacientům i v této dříve prakticky zapomenuté oblasti našeho oboru a jsem optimistou, že se tyto možnosti budou ještě dále zlepšovat. Takže i příště bych se rozhodovala pro stejnou profesi. Kdybych se ale přece jen musela rozhodnout jinak, bylo by to tlumočnictví. Práce s cizím jazykem mě vždycky zajímala a nikdy mě nepřestala okouzlovat. Možná se mi podaří nakazit zájmem o jazyky alespoň moje děti.

Zdroj: Zdravotnické noviny. rubrika: Titulní strana, strana 1, autor: Filip Kůt Citores