19. února 2018
Slavné lékařské rody: Ladislav a Jiří Syllabovi
Ladislav SyllabaOtec a syn, kteří formovali své obory
Do rodiny bystřického starosty Františka Syllaby se jako sedmé, předposlední dítě 16. června 1868 narodil syn Ladislav. Nadanému chlapci umožnila dokončit gymnázium velkorysá finanční pomoc jeho staršího bratra, který již působil v Kolíně jako profesor náboženství. Ladislav se po maturitě zapsal na lékařskou fakultu v Praze.
K tomuto rozhodnutí ho inspirovala osobnost jeho kmotra, bystřického lékaře Františka Čížka. Po promoci v roce 1892 začíná ve všeobecné nemocnici a pracuje pod vedením profesora Thomayera na interní klinice. Ten mu umožnil strávit jeden studijní rok v Paříži a po návratu se Ladislav Syllaba věnuje chorobám krve, a zejména zhoubné chudokrevnosti. Jeho úspěchem bylo podání důkazu o přítomnosti bilirubinu v krevním séru, jež je od té doby součástí laboratorního vyšetření především při chorobách jater. Získává docenturu a otevírá si vlastní lékařskou praxi – jako docent nebyl totiž na fakultě honorován. Zůstává i nadále v kontaktu s fakultou a přednáší vnitřní lékařství.
Jak se stát osobním lékařem prezidenta
Po vypuknutí světové války v roce 1914 vede záložní nemocnici Červeného kříže, která byla umístěna ve Strakově akademii, současném sídle vlády. V květnu 1917 jeho podpis nacházíme mezi dalšími osobnostmi české vědy a kultury pod památným poselstvím Říšské radě. V samostatném státě se pak stává jedním z prvních československých poslanců a v parlamentu se věnuje otázkám zdravotnickým a vysokoškolským. Profesora Ladislava Syllabu, jako všeobecně uznávaného vynikajícího internistu, si vybral za svého osobního lékaře prezident T. G. Masaryk. Ladislav Syllaba se s prezidentem sblížil především za Masarykova pobytu na Capri v roce 1921. Tento rekreační pobyt na slunném jihu prezidentovi po těžkém zápalu plic doporučil právě Syllaba. Romantický ostrov poblíž Neapole Masaryk znal již z předválečných let, a rád tedy přijal Syllabův návrh.
Na Capri s dcerou Alicí zvali Syllabu ke svému stolu, a tak vznikl mezi lékařem a pacientem důvěrný vztah. V dopisech, které si později oba muži vyměňovali, oslovuje Masaryk Syllabu nejprve „Váženýprofesore! Milý příteli!“ a v pozdějších dopisech píše již pouze „Milýpříteli“.
Profesor Syllaba umírá v roce 1930. Poslední rozloučení s ním se koná v Pantheonu Národního muzea.
Jiří SyllabaSyn Jiří – vězněn nacisty, odstaven komunisty
V rodinné tradici pokračuje jeho syn Jiří. Narodil se v roce 1902 a studium medicíny ukončil v roce 1926. Po pětiletém působení ve fyziologickém ústavu přijímá nabídku profesora Pelnáře a přechází na interní kliniku. Své znalosti prohlubuje pobyty v zahraničí – Velké Británii, Spojených státech amerických, Francii. Po návratu ze studijních cest se Jiří soustřeďuje na otázky diabetologie.
Po nacistické okupaci se stává členem odbojové skupiny Národ, kterou vedl Jaroslav Kvapil. Již v roce 1940 je Syllaba zatčen gestapem, ale pro nedostatek důkazů posléze propuštěn. Znovu je zatčen v roce 1944 a je pak až do konce války vězněn v Malé pevnosti v Terezíně. Tam v květnových dnech roku 1945 pomáhal v boji s epidemií skvrnitého tyfu, která se mezi vězni rychle šířila. Když se vrátil 12. května do Prahy, přivítala ho jeho manželka MUDr. Božena Syllabová v bytě těžce poškozeném náletem ze 14. února.
Syllaba pak působí ve vinohradské nemocnici na interní klinice, později patřící lékařské fakultě hygienické, dnes 3.lékařské fakultě UK v Praze. Svou aktivní činnost jako přednosta kliniky končí v roce 1970, pokračuje pak jako interní lékař v tehdejším Ústavu národního zdraví v Praze 5. V éře normalizace tento mezinárodně uznávaný emeritní profesor nenalezl lepší místo.
Lékař umělec: spisovatel i malíř
Vedle své vědecké činnosti byl Jiří Syllaba i spisovatelem, vydal Vzpomínky a úvahy lékaře, Vzpomínky na Itálii a Mé vzpomínky na prezidenta T. G. Masaryka. V této knížce čteme zajímavý popis prezidenta: „T. G. Masaryk i ve vysokém věku byl urostlým mužem vzpřímené postavy, důstojného držení těla, hlubokého jiskrného pohledu, oduševnělé tváře, někdy zamlklého a přemýšlivého, jindy živého zjevu a projevu. Nepochybně jízda na koni, jím oblíbená i v pozdních létech, pomáhala udržovat jeho tělesný a duchovní elán.“
Syllaba psal dokonce i ve vězení, jeho verše z pankrácké samovazby se podařilo vynést a vyšly později ve sbírce Poezie za mřížemi. Nutno připomenout též Syllabovo výtvarné nadání, za svých zahraničních cest vytvořil řadu akvarelů. Ty doplnily i jeho vzpomínání na Itálii.
Syllaba se dožil listopadu 1989. Ve svobodném státě se pak zasloužil o znovuvybudování zednářství, sám se stal velmistrem lóže. Jeho odbojová činnost za války byla oceněna Československým válečným křížem. Byl nositelem mnoha dalších vyznamenání. Jedno z posledních byla zlatá medaile Evropské asociace pro studium diabetu, která mu byla udělena během mezinárodního kongresu v Římě v roce 1986, a to přímo na Andělském hradě.
Jiří Syllaba zemřel 17. května 1997 ve věku 95 let.
Zdroj: Terapie, rubrika: Historie, strana: 26, autor: Doc. MUDr. Otakar Brázda, CSc.