3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy rozšiřuje výuku medicíny
Ve dnech 14.-18.6. proběhlo na 3. lékařské fakultě UK přijímací řízení do všech studijních programů v českém jazyce, jedná se o „tradiční“ obory – všeobecné lékařství, všeobecné ošetřovatelství, fyzioterapie a dentální hygiena a o dva nové programy otevírané v letošním roce – nutriční terapie a intenzívní ošetřovatelská péče.
Zájem o všechny studijní programy byl vysoký –nejvyšší o studium všeobecného lékařství. 3. LF věnuje tradičně velkou pozornost výběru kvalitních uchazečů – přijímací řízení probíhá ve dvou kolech – jednak znalostní testy z biologie, fyziky a chemie a dále pak ústní pohovor zaměřený na schopnost interpretovat neznámý odborný text, komunikační dovednosti uchazeče, jeho motivaci k náročnému studiu medicíny a schopnost identifikovat možné přístupy k řešení vybraných etických dilemat. Zkoušelo celkem 20 zkušebních komisí po 2 dny. Z původně přihlášených 2386 uchazečů se ke zkoušce dostavilo 1598 absolventů středních škol a podle výsledků testů do 2.kola postoupilo 504 uchazečů.
V uplynulých letech činil průměrný počet přijatých a ke studiu na 3.LF UK zapsaných studentů medicíny 183 osob. V minulém roce se fakulta v rámci nového vládního programu podpory rozvoje studia lékařství zavázala přijmout v roce 2019 o 15 % (tj. o 28 studentů) více – tedy minimálně 211 nových mediků. Důvodem k tomuto opatření (týkajícímu se všech lékařských fakult v České republice) se stala podrobná celonárodní analýza vývoje počtu lékařů a jejich věku ve vztahu k demografickému vývoji celé ČR. Existuje naprosto reálná hrozba, že pokud by se počet absolventů studia medicíny nezvýšil, došlo by v průběhu několika let k rozevírání nůžek mezi poklesem počtu lékařů a nárůstem počtu nemocných osob v ČR. Dalším významným faktorem zhoršujícím celou situaci je fakt, že mzdy pedagogů na lékařských fakultách dlouho stagnovaly ve srovnání s nárůstem mezd lékařů v nemocnicích a v privátních praxích. Mladí lékaři tedy neměli zájem o práci v teoretických oborech na lékařských fakultách. Ve výsledku hrozila personální devastace zejména v teoretických oborech studia a absence kvalifikovaných učitelů medicíny by mohla do deseti let vyústit v kolaps výuky medicíny v ČR.
Navýšení počtu přijatých spolu s důkladným výběrem zaměřeným na intelektuálně i sociálně-psychologicky nejvhodnější uchazeče je dle našeho názoru silným předpokladem pro to, aby fakultu úspěšně studovalo více kvalitních a motivovaných studentů medicíny.
Zájem narůstá i v nelékařských studijních oborech a také zde se fakulta snaží reagovat na společenskou poptávku – např. ke studiu všeobecného ošetřovatelství přijala o 20% více uchazečů.
3.LF UK si samozřejmě klade za cíl, aby při vyšším počtu studentů nejen neklesla úroveň výuky (zejména praktické), ale aby se naopak zvýšila. Proto byla učiněna řada zásadních opatření: zejména přijetí řady nových pedagogů a rozšíření počtu výukových pracovišť. Nově vznikl 1 fakultní ústav a 4 fakultní kliniky v Thomayerově nemocnici v Praze 4, kam se rozšiřuje výuka vedle „mateřské“ Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Rozšiřuje se též výuka v dalších zdravotnických zařízeních.
